Elektrické napětí patří mezi základní veličiny, které se používají v elektrických obvodech. Často definované jako rozdíl potenciálů mezi dvěma body. Jestliže dojde k vykonání práce mezi těmito body při přenosu náboje, pak se mezi těmito body nachází elektrické napětí. Zdrojem elektrického napětí může být ku příkladu baterie, generátor nebo fotovoltaický článek.
Elektrické napětí popsal jako první italský fyzik Alessandro Volta na konci 18. století. Volta vytvořil první baterii, známou jako Voltův sloupec, která byla první praktickou metodou pro výrobu stálého elektrického proudu.
| Označení | Jednotka |
| U | V [Volt] |
Elektrické napětí lze zjednodušeně chápat jako nějaký tlak, díky kterému elektrony proudí v obvodu. Tento proud elektronů vytváří elektrických proud. Právě bez napětí by nedocházelo k pohybu elektronů obsažených v obalu atomů a tím pádem by nedošlo ke vzniku elektrického proudu. Napětí rozdělujeme na dva hlavní typy, stejnosměrné (DC) a střídavé (AC) napětí.
Stejnosměrné napětí
Stejnosměrné napětí zůstává konstantní a nemění směr, tedy proud elektrických nábojů proudí jen a pouze jedním směrem od kladného pólu k zápornému. Typicky platí pro baterie a solární panely, jenž poskytují stabilní energii. Své uplatnění najde například pro běžně používané elektrická zařízení, mezi které patří mobilní telefony a notebooky, pro které je zásadní stabilní napájení. Jednou z hlavních výhod je, že lze skladovat v bateriích.
Střídavé napětí
Střídavé napětí periodicky mění směr a velikost. Využívá se pro domácí elektrické rozvody a větší průmyslové aplikace. Pro evropský standardní trojfázový rozvod s frekvencí 50 Hz to znamená, že směr proudu se změní během jediné sekundy padesátkrát za sekundu. Výhodou střídavého napětí je jeho schopnost transformace na vyšší či nižší napětí za pomocí transformátorů, což usnadňuje přenos.